Jste zde poprvé? Pak je dobré začít číst od začátku, protože lekce na sebe navazují.
Minulý týden jsme byli na výletě na horách. Meditoval jsem venku, s vyhlídkou na hluboké údolí. Bylo to skvělé, meditace byla výborná, smíšená s horským vzduchem. Má nějakou výhodu meditovat venku, na pěkných místech?
Je určitě dobré být v přírodě a na hezkých místech, ale ne nutně tam meditovat. Dokázat ocenit hlubokou krásu přírody je největší radostí života. Z jakého lepšího důvodu bychom tu měli být, než abychom prožívali nekonečnou harmonii všeho v nás a okolo nás? Pravidelná meditace postupně rozvíjí tuhle vrozenou schopnost ocenit krásu života.
Mějme však na paměti, co při meditaci děláme. Lehce si myslíme mantru a necháváme ji jít svou vlastní cestou, načež se k ní znovu vracíme poté, co jsme ji ztratili. To děláme dvacet minut dvakrát denně. Nemeditujeme kvůli určitému prožitku. Samotný proces čištění má svou vlastní cestu, kterou nemůžeme předpovídat nebo usměrňovat. Pouze používáme jednoduchou techniku meditace a tu necháváme probíhat.
Při meditování nezáleží, jestli sedíme na vršku hory, nebo kdekoliv jinde. Pouze si najdeme to nejklidnější místo, které je zrovna po ruce.
Ježíš řekl: ?Ale ty když bys se modliti chtěl, vejdi do pokojíka svého, a zavra dveře své, modliž se.? (Matouš 6:6)
A to je ono. Meditace je vnitřní proces, a proto se stáhneme do sebe.
Pokud jsme zrovna v čekárně, v letadle, nebo na vršku hory, nemáme na výběr a tak děláme, co se dá, tam, kde zrovna jsme. Jak už jsme řekli dříve, není na tom nic těžkého. Každopádně nejdeme ven nebo nelezeme na horu za účelem meditace. Je daleko lepší být někde v chatičce, kde je ticho a klid. Pak můžeme meditovat, stáhnout se dovnitř s co nejmenší stimulací vnějších smyslů. Později můžeme jít ven a kochat se krásou údolí, poté, co jsme se ponořili do vnitřního ticha. Můžete pak zavřít oči a být v jednotě s celou přírodou okolo vás.
Meditace je příprava na prohloubení prožitku všeho ostatního. Je to stažení se z vnějšího světa, abychom se mohli vrátit a vidět svět mnohem jasněji. Pokud se budeme najednou snažit zkombinovat meditaci s vnější smyslovou zkušeností, výsledek nebude optimální. Nejdřív se zaměříme dovnitř, pak zpátky ven. Při meditaci se nesnažíme být najednou vevnitř i venku. Stav, kdy jsme venku i vevnitř zároveň, je přirozeným výsledkem pravidelné, každodenní meditace. Bytí venku i vevnitř zároveň není praxí meditace, ale jejím výsledkem.
Nechte se krásou přírody inspirovat. Díky pravidelné meditaci můžete přírodu zakoušet stále jemněji a jasněji. Tuto inspiraci pak použijte ke znásobení svého odhodlání ke každodenní praxi. Časem pak přírodu poznáte takovým způsobem, že se rozpustíte ve štěstí. Váš přirozený stav bude naprostá přítomnost vevnitř i venku zároveň. Stanete se přírodou samou.
To je plodem opravdové jógy a opravdového náboženství. To je osvícení.
Guru je v tobě.
Poznámka: Detailní instrukce k hluboké meditaci jsou také v knížce Hluboká meditace.