Jste zde poprvé? Pak je dobré začít číst od začátku, protože lekce na sebe navazují.
Hned při první pránajámě jsem měl velice příjemné pocity a ty se pak přenesly i do meditace. Ten pocit mnou doslova fyzicka mával, jak šel nahoru po páteři. Dělala se mi z toho husí kůže. Při meditaci mi pak pozornost sklouzávala zpátky k pránajámě. Vadí to? Jaký je vztah mezi pránajámou a meditací? Je pránajáma nějakým druhem meditace? Funguje pránajáma sama o sobě bez meditace?
Váš prožitek je krásný, berte to jako ochutnávku toho, co přijde později. Inspirujte se a pokračujte dál ve své praxi. Pravidelná pránajáma a meditace způsobí, že postupně budou takovéto prožitky daleko hlubší.
Pokud se při pránajámě nebo meditaci hýbete, moc se tím nezabývejte, ať už jsou tyto pohyby příjemné nebo ne. Jednoduše se vždycky vráťte k proceduře, kterou zrovna děláte. Pokud jsou pohyby intenzivní do té míry, že nemůžete pokračovat v pránajámě nebo meditaci, přesuňte na ně na chvíli pozornost. Pozorujte je, ale nepodporujte je a zároveň se jim nebraňte. Až se uklidní, lehce se vraťte k tomu, co jste dělali.
Různé příjemné pocity a pohyby při meditaci či pránajámě mohou být ale zrádné. Přitahují nás, což je přirozené. Důležité je neplést si příjemné pocity s praxí samotnou a nezaměřit se tak na pocity přespříliš. Mějte na paměti, že pocity jsou důsledkem správné meditace a pránajámy, ne naopak. Abychom se dostávali dál, je nutné pokračovat v praxi a nenechat se vykolejit přehnaným soustředěním na extatické prožitky, které přijdou. Neznamená to, že bychom snad nechtěli, aby tyto prožitky přicházely. Určitě je chceme - děláme přece tyto jógové techniky, abychom mohli prožít život v extázi! Pokračující každodenní praxí budeme takovými prožitky doslova zaplaveni a stanou se naší normální součástí. A to chceme. Přijdou-li při meditaci nebo pránajámě, můžeme být rádi, a zase se vrátíme k dané proceduře. Je to nejlepší postup, jak podpořit vzestup extáze v každodenním životě. V dalších lekcích se tím, jak udržet praxi i při intenzivních extatických prožitcích, budeme ještě zabývat. Časem se extáze stane běžnou součástí naší praxe, což je na cestě k osvícení jedinečná výzva.
Někdy se stane, že najednou děláme při meditaci pránajámu, anebo při pránajámě meditaci. V takovém případě se prostě vrátíme k tomu, co máme v danou chvíli dělat normálně. Neměli bychom zkoušet dělat oboje naráz. Obě cvičení jsou založená na jednoduchém vracení pozornosti - při meditaci na mantru, při pránajámě na dýchání podél páteře. Kdybychom se snažili soustředit se na obojí zároveň, dělili bychom pozornost, a to by oběma cvičením ubíralo na efektivitě. Proto děláme nejdříve pránajámu a potom meditaci. Je to tak nejefektivnější.
Meditace a pránajáma jsou dvě velmi odlišné techniky s velmi odlišným efektem. Meditace nás stabilizuje ve vnitřním tichu čistého vědomí. Pránajáma uvolňuje jemné nervy a určitým způsobem stimuluje tok prány v těle, což umožňuje čistému vědomí dynamický pohyb v nervovém systému. Tento proces zakoušíme jako neustále vzrůstající extázi a později jako univerzální, blažené uvědomění. Pránajáma je meditaci blízko, ale meditace to není. Meditace je blízko pránajámě, ale není to pránajáma. Můžeme říct, že obě ovlivňují z opačných stran tenkou hranici, která v nás odděluje čisté vědomí od prány. Tím, že děláme pránajámu a po ní meditaci, ztenčujeme tuto bariéru z obou stran a zabíjíme tak dvě mouchy jednou ranou. To je důvod, proč děláme obě cvičení.
Pránajáma a její různé formy mají obrovský přínos, a proto je budeme hojně využívat. Je to jeden z hlavních klíčů otevírajících lidský nervový systém nadpozemským prožitkům. Přesto pránajáma není náhradou meditace, protože pouze meditací je umožněno čistému vědomí prostoupit nervový systém. Pránajáma a další techniky, kterými se budeme zabývat, napomáhají vzrůstu čistého vědomí a jsou prostředkem k jeho expanzi, nejsou však onoho růstu primární příčinou. Tou příčinou je meditace. Z toho důvodu není pránajáma doporučená jako samostatné cvičení bez meditace.
Meditaci můžeme praktikovat samostatně. Sama o sobě je kompletní metodou, která v člověku v průběhu času způsobí úplný rozkvět čistého vědomí. Proto jsme říkali, že meditace je dostačující, pokud netoužíme proces urychlovat pomocí dalších pokročilých jógových technik. Meditace je nejlepší samostatnou praxí, kterou člověk může dělat.
Samostatné praktikování pránajámy bez meditace může na druhou stranu nechat člověka v určitém směru zranitelného. Představte si, že ryjete pole a neustále půdu kypříte. Je úrodná, vystavená vnějším vlivům a připravená na setbu. Co v ní tedy budete pěstovat? Jestliže použijete efektivní meditační metodu, zasejete semínka čistého vědomí, ty vyraší, zesílí a naplní celé pole radostí. Co ale vyroste, když nemeditujete, a nic konkrétního tak na zůrodněném poli nezasejete? Něco vyroste, to každopádně, ale co? Cokoliv bude právě po ruce. Možná nějaké tužby, nějaké myšlenky, emoce, cokoliv co se naskytne. Popravdě řečeno, vyroste tam spousta plevele, jelikož nebylo zaseto čisté vědomí. Právě proto může být po měsících a letech praxe samotné pránajámy spíš méně než více. U některých lidí může vést takováto nevyrovnaná praxe k rostoucímu egoismu, strnulosti, úzkosti, zlosti nebo prostě smůle. Každý den po pránajámě meditujte a zažijete v hojné míře pravý opak - přizpůsobivost, soucit, klid, radost a spoustu štěstí. Takhle to funguje.
Guru je v tobě.
Poznámka: Detailní instrukce k praxi páteřního dýchání jsou také v knížce Pránajáma páteřní dýchání.