Jste zde poprvé? Pak je dobré začít číst od začátku, protože lekce na sebe navazují.
Od té doby, co dělám pránajámu se mi trochu změnil dech. Zezačátku jsem nemohl chytit ten správný rytmus a vždycky jsem byl napřed anebo pozadu za svojí potřebou vzduchu. Poslední dobou se to ale zlepšilo. Přijde mi, že mám dostatek kyslíku i když se dech čím dál, tím víc zpomaluje. V určitých chvílích se pak úplně zastaví. Je to normální? Neškodím si, když dýchám tak pomalu, až se mi dech skoro zastaví?
Všechno je v pořádku. Je to příznakem toho, že pod povrchem, v nervovém systému, probíhají změny a životní síla, prána, vynahrazuje sníženou potřebu kyslíku. To je také důvodem, proč se dech může téměř zastavit a cítíte se při tom normálně. Je to přirozeným důsledkem pránajámy a není to naškodu, pokud se tento proces nesnažíte urychlit.
Uplatňuje se zde jeden přirozený princip, který zároveň způsobuje, že pránajáma je tak efektivní technika pro rozvoj nervového systému. Vzpomeňte si, že pránajáma znamená „omezení prány“, životní síly. Jakmile jednoduše, nenuceně omezíme pránu, něco vytvoříme. Jemné omezení dechu vytvoří efekt biologického vakua, nepatrné sání naší životní síly. Tělo se s deficitem prány musí nějak vyrovnat. Dělá to tak, že bere z obrovských zásob prány, které v těle máme, a ty se tak dostávají z hloubky nervového systému na povrch. Pro nervový systém je to nová hnací síla a tímto vnitřním tokem prány se nervy uvolňují a pročišťují. Tento proces je jádrem všech efektů, které pránajáma způsobuje. Pokud každý den praktikujeme, můžeme hned za tokem prány, kterou při pránajámě cítíme, vidět v hojné míře proudit naše čisté vědomí.
Asi všichni ze života známe výhody, které nám tento „princip omezení“ poskytuje. Pokud výrazně omezíme něco, co se právě zdá jako ta nejnepostradatelnější věc, vždy to pro nás bude přínosem. Obzvláště dobře to funguje v oblastech, kde plnění svých domnělých potřeb přeháníme, což při našem západním, konzumním životním stylu není vyjímkou. Rčení „všeho s mírou“ je tady plně na místě.
Příkladem, který je nasnadě je strava. Když lehce omezíme přísun potravy, začneme spalovat tuk v těle a ten ji nahradí. Výsledkem je celkový očistný vliv na tělo a zdraví, pokud to ovšem nepřeženeme a nestaneme se anorektičtí.
Princip omezení funguje v mnoha oblastech života. Pokud omezíme své výdaje, zjistíme, že máme víc peněz. Když ztratíme prácí, což normálně nevnímáme moc pozitivně, často se nám naskytne nějaká lepší. Život má tendenci komenzovat to, co nemáme, a často něčím lepším.
Tento princip funguje také při meditaci. Lehkým upřednostňováním mantry omezujeme neustálý tok myšlenek, ve kterém jsme většinu času ponořeni. Při meditaci vytvoříme v mysli stav, kdy se pozornost nesoustřeďuje na význam, přesto však díky mantře zůstává aktivní. Neuspáváme ji. Co se tedy stane, když vytvoříme jakési vakuum tím, že se pozornost najednou nesoustředí na významy? No vždyť to znáte. Pozornost se postupně zaměřuje na tišší a tišší úrovně, až se mysl nakonec naprosto utiší a umožní nám vidět obrovské, tiché prostory čistého vědomí. Omezením aktivity mysli vytvoříme vakuum, které do nás čisté vědomí „nasaje“.
Říká se, že příroda nesnáší vakuum a snaží se ho vyplnit. Většina jógy je založena na aplikaci tohoto principu za účelem stimulace nervového systému na vyšší stupeň fungování. Obvykle nemáme sklony omezovat věci, které považujeme za základ své existence. Přesto však, pokud porozumíme principu omezení, najdeme mnoho příležitostí, kdy nám tento princip umožní posunout se v životě kupředu. Zářným příkladem je právě pránajáma. Uvidíte, že pránajáma sahá velmi hlouboko do naší podstaty, umožní nám osvobodit se, a díky ní z nás bude vyzařovat extáze na všechny strany.
Guru je v tobě.
Poznámka: Detailní instrukce k praxi páteřního dýchání jsou také v knížce Pránajáma páteřní dýchání.