Jste zde poprvé? Pak je dobré začít číst od začátku, protože lekce na sebe navazují.
Moje otázka se týká kombinování vámi doporučovaných technik s těmi, na které jsem byla doposud zvyklá. Budou se vzájemně podporovat a nebo si budou překážet? Co se týká posledně přidané techniky - Sambhavi - vše co k tomu můžu říct je: UA! Je celkem jasné že procházím tou „nemotornou“ fází! Dokázat držet napětí v análním svěrači, ovládat břišní svaly, vydávat syčení při výdechu, skřížit oči aby mířily na třetí oko… všechno dohromady … to je opravdu docela výzva, nemluvě o schopnosti se při tom všem celkově uvolnit.
Samozřejmě je jen na vás, jakou praxi si zvolíte. Pokud následujete nějaké zavedené učení, nechtěli bychom s tím tady nijak kolidovat. V takovém případě berte tyto lekce prostě jako „duševní potravu.“
Pokud se snažíte poskládat věci dohromady sama, potom zde nabízím určitá jednoznačná doporučení.
Zaprvé, v duchovní praxi méně znamená více. V jednoduchosti je klíč. Pokusy o zkombinování vzájemně se překrývajících kousků z různých zdrojů vám nepomůžou, pokud již nejste pokročilá a nesnažíte se vyplnit jasné mezery ve své současné praxi. Zatím se nezdá že by jste byla v takové pozici, ale jednou budete, pokud vydržíte dostatečně dlouho.
Je doporučeno udržet věci jednoduché. To že praktikujete s mírou poznáte tak že se cítíte stabilní (a užíváte si to!), spíše než byste se přetěžovala tím že se budete pokoušet dělat toho příliš. Jestli je vaše praxe stabilní poznáte nejlépe podle toho, jak se cítíte v běžném životě. Pokud se během dne cítíte vyčerpaná, uberte, a stabilizujte svou praxi na příjemné míře. Nikdy si nezapomeňte po meditaci přiměřeně odpočinout.
Nezapomínejme že pracujeme s přirozenými schopnostmi naší nervové soustavy. Způsoby jakými je rozvíjíme jsou velice jemné, a nebudou dobře fungovat pokud věci příliš zamotáme naší rozptýlenou pozorností. Tyto přirozené schopnosti jsou:
Chceme stimulovat všechny tyto schopnosti, aby se svým přirozeným způsobem projevily. To je cesta k osvícení. Ale nemůžeme dosáhnout úspěchu tak, že začneme se vším najednou. Ani Řím nebyl postaven za jediný den. Musíme si zvyknout na každou úrověň praxe, tak aby byla stabilní. Je to stejné jako se všemy druhy učení. Napřed se stabilizujeme a zvykneme si na každou vědomostní úroveň. Napřed uděláme první krok. Ten děláme do té doby než si ho dobře osvojíme. Pak můžeme přidat druhý krok, osvojíme si ho, a tak dále. Pokud se budeme pokoušet udělat všech deset kroků najednou, pravděpodobně neuspějeme. Je to tak vždy když se pustíme do něčeho nového. Je to tak i v akademickém vzdělávání. Bereme si jednu lekci po druhé, a propracováváme se postupně od začátku až do konce.
Tady je to jiné v tom, že všechno je tu vysvětlováno docela rychle, daleko rychleji než by kdokoliv skutečně mohl postupovat v praxi. Chcete-li získat další náhledy na to jak vystavět praxi, je doporučeno vrátit se a přečíst si znovu lekci „Jaký je váš plán?“
Pokud chcete použít jako primární návod k praxi „Pokročilé jógové techniky,“ pak je v této fázi doporučeno, abyste nemíchala svoji praxi s jinými metodami. Začněte zvolna s meditací a nejprve si ji dobře osvojte. Pak, po několika týdnech nebo měsících, přidejte základní páteřní dýchání. I na to si dobře zvykněte. Časem pak můžete přidávat techniky z dalších lekcí. Přibírejte si techniky jednu po druhé, ne všechny najednou. Toto je během lekcí zmiňováno stále znovu a znovu.
Dříve bylo těžké znalosti získat. Dnes spočívá výzva v tom, dokázat je správně použít. Je to ve vašich rukách.
Guru je v tobě.