Jste zde poprvé? Pak je dobré začít číst od začátku, protože lekce na sebe navazují.
Byl jsem upozorněn, že caduceus sice skutečně má starobylý spirituální původ, nicméně západní medicína ho přijala jako svůj symbol teprve přibližně před sto lety. To naznačuje, že západní medicína možná nevzešla z tak osvícených kořenů, jak bylo zmíněno v předešlé lekci. Takže spíše nežli „renesanci“ (obrození) svého duchovního rozměru, bude možná lékařská věda objevovat vztahy naší duchovní a fyzické anatomie poprvé. Je pravděpodobné, že se tak bude dít během následujících dekád, až se západní medicína začne slučovat s holističtějšími medicínskými systémy jako je ajurvéda. Důraz se bude přesouvat více na rovnováhu a prevenci a lékařské povolání se snad dobere existence, jež nebude tolik zaměřená na krizové stavy. Lidstvo si zasluhuje pauzu a zrovna tak si ji zasluhuje i lékařské povolání. Klíčem k dobrému zdraví je životní styl který si osvojíme. Nakonec záleží především na tom, co každý z nás provede se svým životem. A, samozřejmě, lékařské povolání má důležitý úkol nás při tom inspirovat a podporovat.
Když mluvíme o inspiraci, důvodem proč byl caduceus v lekcích zmíněn byla bhakti — oddanost vysokému ideálu. Kdykoliv se setkáte s tímto symbolem hole, podél níž stoupají dva hadi vzhůru k té zářící kouli, doufám, že budete inspirováni pokračovat v každodenní praxi. Takto můžeme caducea využít k vytvoření užitečné bhakti. Je to tichá připomínka podstaty lidské duchovní anatomie pro lékařskou vědu i pro každého z nás.
Pojďme teď na chvíli nakouknout pod kapotu a prohlédnout si idu a pingalu.
Při pohledu dovnitř spatřujeme podivuhodnou spleť zářivých nervů, čakry, a vyzařující extatickou energii. Můj první impuls je teď hned zabouchnout kapotu a nechat nás všechny jednoduše dál praktikovat. Užívat si vše z místa za volantem, rozhlížet se po krajině, místo abychom se motali a bloudili někde pod kapotou, chápete? Ale už jsme to jednou nakousli, tak se tam pojďme podívat.
V tuto chvíli už bychom měli být seznámeni se sušumnou, páteřním nervem, neboť ho již používáme v páteřním dýchání. A nebo máme alespoň záměr ho používat. Pro některé z nás se stal hmatatelným, v důsledku probouzející se extatické energie v tomto dlouhém, vláknu podobném nervu, probíhajícím mezi hrází a místem uprostřed čela mezi obočím. Můžeme si s ním hrát s pomocí technik, které jsme se doposud naučili. Je to docela příjemné, mohli bychom říct extatické. Jiní z nás prožili expanzi extatické energie do daleko větších rozměrů. To je doba, kdy začínáme prožívat idu a pingalu. Jak energie kundalini rozpíná sušumnu směrem ven, ida a pingala jsou první na řadě k prozáření.
Tradičně se sušumna, ida, a pingala považují za tři hlavní cesty probouzející se kundalini. Tyto tři nervy regulují proudění prány v celé nervové soustavě. Tento regulační systém existuje i před tím, než se probudí kundalini. Když dochází k probouzení, hlavní proud prány směřuje do sušumny, ale ida a pingala jsou probouzeny také. Ida vede vzhůru a dolů skrze nervy na levé straně páteře a spojuje hráz s citlivou sliznicí nahoře v levé nosní dírce. Pingala vede vzhůru a dolů skrze nervy na pravé straně páteře a spojuje hráz s citlivou sliznicí nahoře v pravé nosní dírce. Tak jako se sušumna postupně extaticky rozpíná, aby zahrnula daleko více než jen ten tenoučký kanálek uvnitř páteře, tak i ida a pingala se extaticky rozpínají, aby zahrnuly mnohem více než jen omezené fyzické rozměry nervů vedoucích vzhůru a dolů podél páteře.
Toto je klíčová věc v porozumění nervové soustavě. Začínáme s omezenými fyzickými rozměry umístění nervů v našem těle. Posléze, jak se kundalini probouzí a stoupá extatická zářivost, fyzické rozměry ztrácí význam. Takže nádi, neboli duchovní nerv, odpovídá fyzickým nervům jen ze začátku. S tím jak se nádi probouzí, rozpíná se a vyzařuje energii daleko za hranice fyzického umístění nervu. Jsou dva způsoby, jak se na to dívat. Můžeme říci že se „obracíme dovnitř,“ jdeme do nitra a rozšiřujeme vnitřní dimenzi. Tak nám to připadá, když se uvnitř rozšiřuje smyslové vnímání. Druhý způsob jak se na to dívat je, že se „rozšiřujeme ven“ do fyzické dimenze. Jinými slovy rozpínání na vnitřní úrovni je totéž jako vnější rozpínání na fyzické úrovni. Musíme jít dovnitř, abychom šli ven. Ti, kteří procházeli zážitky kundalini, popisovali energii rozpínající se za hranice těla, zatímco se současně rozšiřovali směrem do nitra. Každý kdo se v meditaci ponoří do hlubokého ticha cítí tuto expanzi také - takový člověk jde dovnitř, ale zároveň vyzařuje cosi klidného i ven do fyzického světa. Ať už se jedná o prožitek rozpínající se probuzené kundalini, nebo expandujícího čistého, blaženého vědomí v meditaci, jsou to vždy rozpínající se nádi. Oba případy jsou různými úrovněmi jediné věci. Všechno je to rozpínání čistého, blaženého vědomí.
A co to tedy znamená, pokud jde o prožitek idy a pingaly? Jak jsou tyto dva nervy probouzeny rozpínající se sušumnou, zároveň se rozpínají za hranice fyzických nervů a jsou viděny jako bičíky extatické energie pohybující se v kruzích okolo páteře. Toto neprobíhá staticky v jednom místě. Pohybují se a víří tak, že lze jen těžko rozeznat levý a pravý. Jeden je horký, druhý studený, což způsobuje současné vjemy horka a chladu v těle. Vzniká tam spirálovitý efekt. Představte si vířící sloupec extatické energie, vyzařující ze středu vaší páteře a šířící se směrem ven. To je sušumna. A teď jsi představte že je obklopen vířícími bičíky extatické energie. To jsou ida a pingala.
V určitých místech podél páteře se tyto tři extaticky roztančené energie sbíhají ve vířících spirálách. Těmto místům říkáme energetická centra nebo čakry. Sušumna, ida, a pingala jsou hlavními energetickými drahami spojujícími čakry. Jak se probouzí nervy, probouzí se i čakry. Začíná to tím, že se v páteřním nervu probudí extatická vodivost. Ale před tím, než se tohle všechno stane, musí proběhnout jemné pročištění všech nervů skrze meditaci.
Posloupnost procesu osvícení začíná v těchto lekcích nejdříve všeobecným pročištěním nervové soustavy pomocí meditace, pak pokračuje jemným probouzením sušumny pomocí páteřního dýchání, a nakonec přejde k cílenějším technikám zaměřeným na rozšíření extatické zářivosti do nekonečných rozměrů. Všechny přístupy k józe nejsou takové. Některé se zaměřují rovnou na probuzení sušumny, aniž by tomu předcházelo nějaké podstatné množství meditace. Jiné zase napřed pracují na vybalancování idy a pingaly, a pak přistoupí k sušumně. A jiné zase napřed pracují přímo s čakrami. Ať už budeme brát kterýkoliv z přístupů, konečný výsledek je stále stejný - plně probuzená nervová soustava rozpínající se zářivou extatičností za hranice fyzického těla. Všechny cesty vedou do Říma, ale mohou se navzájem podstatně lišit.
Tak, je na čase zavřít kapotu a vrátit se zpátky za volant. Ještě jsou tu další ovládací prvky (pokročilé jógové techniky) o kterých si teď povíme a které nám pomůžou urychlit naší jízdu.
Guru je v tobě.