Jste zde poprvé? Pak je dobré začít číst od začátku, protože lekce na sebe navazují.
Myslím že meditace mi jde dobře a právě jsem si přidal páteřní pránajámu, což se ukazuje být náročné kvůli té počáteční nemotorné fázi, jak jste to nazval. Se všemi těmi dalšími věcmi které jste představil mám pocit, jako bych se propadal pod hladinu. Tolik úžasných technik a já na ně vůbec nestačím. Pochybuji jestli jsem toho všeho hoden, ale tolik moc toužím dojít až na konec cesty. Kdybych jen s tím vším začal o dvacet let dřív. Šílím nedočkavostí, přestože vím že když budu příliš tlačit na pilu, mohou z toho být problémy. Co dělat?
Děláte to přesně správně, když nepřidáváte nikdy dvě věci najednou. Přestože vaše city možná šílí po prožitku božství, máte jasno v tom co je potřeba udělat a v jakém pořadí, a co podniknout nyní a co až později. Na všechno se dostane. Všechno se poskládá tak jak má. Berte to jedno po druhém a tak vždy budete vědět, co je třeba udělat na dalším místě.
Postihla vás nanejvýš požehnaná choroba - vášnivá bhakti. Nejlepší by bylo, kdybychom jí onemocněli všichni. Kdyby se to tak stalo, svět by byl transformován během jediné generace. Chápu že tato slova asi nezmírní vaši netrpělivost, ale s bhakti už to takhle chodí. Když si najednou se vší naléhavostí uvědomíme naši oddělenost od božství, roztoužíme se po józe jako šílení. Šílíme po Bohu. Je to požehnaný stav. Velmi se to zlepší až vaše prožitky jednoty pokročí, což přijde s každodenní praxí.
Jak půjde čas, bhakti poroste v nás všech. Existují mocné síly, vhánějící duchovní vítr do našich zad. Jediné co je třeba udělat je spustit plachty ve formě duchovních praktik a tento duchovní vítr, který soustavně ovívá naše nervové soustavy, se postará o vše ostatní.
Pojďme na chvíli udělat krok zpátky a podívat se na naši společnou situaci z širší perspektivy. Žijeme ve velice zajímavé době. Před časem, v šedesátých letech, zpíval Bob Dylan píseň „The times, they are a-changing“ (Časy se mění). Byla to jistě pravda tehdy a ještě více to platí dnes.
V závislosti na tom který astrologický přístup zohledníme, zjišťujeme, že Země vstoupila, anebo brzy začne vstupovat, do „nového věku“ osvícení. V Sanskrtu se tyto věky jmenují jugy. Ten aktuální mohl začít asi tak před sto lety. A nebo možná začíná právě teď. Tohle téma si udržuje popularitu už od těch raných let, kdy zpíval Bob Dylan. Ve světě jógy se však něco nového začalo vynořovat již dlouho před tím. Začátek nového věku není chvilková záležitost. Vše začíná dlouhým a pozvolným vývojem a postupně nabírá na rychlosti, jak roste setrvačná síla. Docela hodně se toho už událo a my uháníme vpřed stále se zrychlujícím tempem.
Na přelomu minulého století přišel přední Ramakrišnův následovník Vivekananda na západ a zasel první semena jógy, jež nalezla úrodnou půdu a vzklíčila. O dvacet let později přišel Paramhansa Jógánanda a setkal se s ještě vnímavějším přijetím než Vivekananda. V šedesátých letech, v době kdy dorazil Mahárši Maheš Jógi, už ve Státech čekala celá generace politicky nespokojených „baby-boomerů,“ připravených nastoupit do jógy ve velkém stylu, s trochou podpory od Beatles, samozřejmě. Od těch dob přišly z Indie na Západ stovky jogínů a tisíce západních jogínů a jogínek „druhé generace“ přijaly roli učitelů. Popravdě, během posledních pár desetiletí se věci trochu zamotaly. Objevilo se tolik různých přístupů k józe, že je těžké rozpoznat která značka je ta skutečná, pokud tedy vůbec něco takového jako „skutečná jóga“ je. Mohla by si, prosím, skutečná jóga stoupnout? Samozřejmě je mnoho dobrovolníků na tuto význačnou pozici. Byli i tací, kdo šli přímo k soudu, aby si vymínili nárok na vaši nervovou soustavu. Vždycky bylo dost těch, kteří by rádi dělali správce vaší nebeské bráně. No nic, nevadí.
Takže od doby kdy jsme neměli žádnou jógu, jsme se během jednoho století dostali do stavu, kdy máme tolik různých druhů, že nyní hledíme na jógovou „babylonskou věž.“
Je to tak v pořádku a je to dobré. Je jasné, že věci nemohou zůstat takto roztříštěné na tisíc kousků věčně. Dříve nebo později se vydestiluje nějaká forma (nebo několik forem), které budou dobře uchopitelné pro průměrného člověka, právě připraveného nastoupit cestu k osvícení. V nadcházejících několika desetiletích bude probíhat především konsolidace, integrace, optimalizace a simplifikace.
Z každého z těchto slov je vám jasné o co se jedná. Bude to vědecká metoda, která se postará o tuto destilaci vědomostí o józe, jejíž výsledkem pak bude široce uplatnitelná, praktická aplikace.
Když se objevily první osobní počítače, museli jste znát některý archaický jazyk, jako „BASIC“ nebo „DOS,“ abyste s nimi mohli pracovat. Svět počítačů byl esoterickým koníčkem pár ujetých nadšenců. A pak se objevila myš a grafické uživatelské rozhraní a náhle byly dveře světa počítačů dokořán pro každého. Byla to revoluce.
Obdobný vývoj jsme v průběhu uplynulých století mohli vidět u mnoha vědomostních aplikací. Začne to několika nadšenci, kteří vytvoří první frontu v aplikaci nějakého poznání. A pak, po určité době, přijdou nějací výzkumníci na to, jak jednoduše zpřístupnit využití takového poznání všem. Téměř vždy se nakonec jedná o zjednodušení uživatelského rozhraní či hlavních ovládacích prvků, tak aby každý mohl využívat toto poznání s dobrými výsledky. Užitečná technologie je „uživatelsky příjemná.“ Vzpomínáte na bratry Wrightovi, na Henryho Forda, nebo na Thomase Edisona? Ti všichni zjednodušili rozhraní mezi uživateli a aplikací efektivního poznání.
To samé se stane s jógou. Musí se to stát. Miliony lidí v tomto novém věku cítí, jak se spirituální vítr vzdouvá v jejich nitrech, a plachty duchovní praxe musí být spuštěny. Přišel čas učinit veškeré poznání jógy uživatelsky příjemným.
V józe není nic nové. Všechny komponenty praxe jsou známy po tisíce let. Přírodní principy se nemění. Lidská nervová soustava měla odjakživa stejné, přirozené schopnosti. V minulosti existovala osvícená období, během nichž jóga vzkvétala. V temnějších časech byla vize o našich schopnostech více zastřená. Vládly těžké pochyby, povrchnost a strach. Vždycky se ale našlo pár takových, kteří se zabývali aplikacemi jógového poznání. V temnějších časech to dělali tajně, protože kdyby informace o jejich snažení prosákly na veřejnost, čekal by je provaz. Vlastně oni byli těmi „ujetými nadšenci“ v józe, pionýry a tvůrci esoterických tradic. Dávní velcí jogíni toho pro nás udělali nesmírně mnoho. Poskytli nám zárodky poznání nezbytného k tomu, abychom nyní mohli plnou rychlostí vstoupit do nového věku. Úkolem současné a nadcházejících generací teď bude vyvinutí a využití zjednodušených uživatelských přístupů k nervovou soustavu využívající józe, aby tak široká veřejnost mohla začít používat jógové techniky s dobrými výsledky.
Nový věk není jenom o spirituálním větru z kosmu, opírajícím se do našich zad. Osvícení není divácký sport. Pokud chceme z této hry těžit, je nutné se do ní zapojit. Abychom si užili plavbu, je nutné spustit plachty praxe. Jak k tomu bude postupně docházet, tento svět se bude stávat lepším a lepším. Všechno se bude měnit, jak budeme skrze své praktiky přivádět realitu čistého, blaženého vědomí a božské extáze do této pozemské sféry. Všude bude v hojnosti vzkvétat světlo a láska. Nepůjde o ideologickou záležitost. Čeká nás skutečná energetická transformace, zjevná všem obyvatelům Země. Jak se nervové soustavy všude kolem budou proměňovat ve výkonné zářiče čistého, blaženého vědomí a božské extáze, nikdo nebude ponechán v temnotě. Dlouho přetrvávající pochybnosti budou smeteny. Vítr bhakti nás ponese kupředu, stále dál. Vše co je potřeba udělat, je držet plachty naší každodenní praxe napjaté. O zbytek se postará naše nervová soustava.
Guru je v tobě.